Leden 2013

Nehty

28. ledna 2013 v 19:08 Návody
Dlouho jsem nepřidávala návody,tak mě napodlo co takhle přidat jednu s nehtama?:)

Takže...Potřebuješ pouze tyhle dva laky..Cenu už si ale bohužel nepamatuji,ale máte tam značky..a závěrečně to vypadá takhle:)

kniha-Rebelky

26. ledna 2013 v 11:42 Jiný svět-knížky
A je to tu..Opět jsem přečetla další skvělou knihu..Zdá se mi,že jedna kniha,je lepší než ta druhá..Naprosto se stalo mou vášní,číst různé knihy..Vždycky jsem měla ráda čtení,ale nikdy jsem nepřečetla za necelých10dní knihu,která měla 324stran..Kniha Rebelky,vypráví o mladých holčinách,který nebyly jiný než prašťěné puberťačky..Prováděli různý věci a asi neměli..Ale největší pálka byla,když Eprilin táta se chtěl odsťěhovat z Westportu do Clevelandu...Copak si opravdu myslí,že by Epril opustila všechno to,co zažila za celých 17 let co tu žila??To si opravdu myslí,že by opustila své kamarády a hlavně svého kluka se ktrerým už je přez rok??TO NEPŘICHÁZELO V ÚVAHU!!"ale tati"řekla April.. "Copak by se to nedalo ňějak vyřešit?Já nechci pryč z Westopu!Co kdybych bydlela sama?Vždyť jsem přece už skoro dospělá a hlavně,hlavně jsem rozumná!" "Nepřichází v úvahu"řekl Aprilin táta...."A co kdybych bydlela u kamarády?Například u Vi?Její mámě by to určitě nevadilo"...Takhle si povídali asi hodinu,až došli k závěru,že by to vlastně nebylo až tak úplně od věci..Když April volala Vi a řekla,co se stalo..Vi jí nabídla,zda nechce bydlet u ní,ješťě než se vůbec April stačila zeptat.."Jo to by bylo skvělý..moc moc skvělý..Bylo by to úžasný!!Ty a já v jednom domě..Každý den bychom jezdili společně do školy.!!To by bylo opravdu skvělý.."Řekla April a poté ukončila rozhovor..Začala skákat na postely,smála se a byla šťastná...."Nemusim,nemusim se stěhovat do Clevelandu..Skákala a přitom řvala na celý kolo..Poté tu skvělou novinku šla oznámit tátovi.."Skvěle,tak ať mi Vi máma zavolá a domluvíme se.Posílal bych ti každý měsíc peníze a z toho 300dolarů dáš Vi máme,budeš mít své vlastní auto,abys nezatěžovala tolik Vi a její mámu..Každý den mi napíšeš aspoň jednu sms..a ikdyž budu několik stovek kilometrů od tebe,budu mít o tobě stále přehled!!Pořád platí,že doma budeš doma do desíti a nebudeš si tam vodit žádné kluky..." April s tim souhlasila..Když domlouvali s tátou všechny ty věci okolo stěhování,přišla Epril sms...Stálo v ní:APRIL JE TU PROBLÉM,TEĎ JSEM TO ŘEŠILA S MÁMOU,DOVOLILA TO,ALE JE TU MALÝ HAČEK,,A TO TEN,ŽE DOSTALA NABÍDKU OHLEDNĚ PRÁCE NA DVA MĚSÍCE,ALE TA PRÁCE JE AŽ VE FRANCII,ALE NEBOJ TO SE ŇÁK VYŘEŠÍ..UŽ VEČER ODLÉTÁ..TEN S KÝM BUDE MLUVIT TVŮJ TÁTA BUDU JÁ,ALE NEBOJ NEPOZNÁ,ŽE BYCH NEBYLA TA S KTEROU SI MYSLÍ ŽE MLUVÍ..S POZRAVEM VI.. ou..pomyslela si Aril..Najednou se jí honilo v hlavě co když to pozná?Měla bych zaracha na pěkně dlouhou dobu..Ne neboj to se nestane,honilo se jí v hlavě...a co když jo..a takhle to bylo než zazvonil telefon..Vi!Tati..Vi? teda Vi máma jsem chtěla říct ..Vi máma!Ano??Rozhovor trval už deset minut,April si okusovala nehty a byla celá vystresovaná,když rozhovor táta ukončil,šel za April..."Tak princezno,vypadá to,že u Vi můžeš bydlet,ale pořád platí ty pravidla,co jsem ti řekl.." ano,ano tati"..Když se April nastěhovala k Vi,začal opravdu dobrodružný příběh..Uspořádavali každý víkend různý párty,koupili si vyhřívku,kočku...April se po prví pomilovala se vím klukem..Je to knížka plná překvapení a hlavně je strašně úžasná...Čte se jedním dechem a je prostě skvělá,jsem moc ráda,že jsem jí přečetla :)Jelikož tenhle článek byl trošku delší než obvykle,tak vám chci poděkovat,že jste ho dočetli až sem :)

nejlepší kamarádka

25. ledna 2013 v 14:13 Příběhy které napsal sám život:)
Nejlepší kamarádka?Ano!Každá jí přeci potřebujeme chceme..Potřebujeme člověka se kterým by jsme dělali kraviny a mohli být samy sebou..Člověka,kterému budeme100procentně důvěřovat a vědět,že mu můžeme říct cokoliv a zůstane to mezi náma..Člověka se kterým si propíšete,nebo prokecáte celý den a ani vám to nepříjde..Ano a já už jednu takovouhle skvělou osobu našla!!Všechno začalo před rokem,no po pravdě před dvouma,ale už rok jsme NEJLEPŠÍ KÁMOŠKY,ta holka pro mě strašně moc znamená a bez ní už nikdy!!Za žádnou cenu;* Vše začalo před rokem,kdy jsme si začali psát a rok nám trvalo ,než jsme se vykopali jít ven..V tu dobu jsme ješťě nevěděli,že by z nás mohli být nejlepší kamarádky a že by jsme si tak rozuměli..Jednoho dne jsem měla jít ven s jedním klukem a nevěděla jsem,co si mám vzít na sebe..Jelikož Terka bydlela ješťě v tu dobu na Severce,tak jsem jí napsala,jestli nechce příjít a ona souhlasila..Za necelou hodinu byla u mě..Otevřela jsem jí s mokrou hlavou a v županu,pání tak jí to slušelo..Ale když jsme si začali povídat,spadla mi čelist,tak strašně jsem si s ní rozuměla..!!Začali jsme čím dál víc chodit ven a po necelých14 dnech jsme věděli,že se z nás staly nejlepší kamarádky!!Naše koupáky,přespávačky a ty zážitky!!když nás málem zajelo auto ...
když máme naladu všechny pomlouvat ..
když se přežerem a pak zblejem ..
když jdeme a auta stavěj a trouběj ..
když sem si myslela že funí a byl to pes..
když se utírá do mámy přítele ručníku ...
když si prdí před mámy přítelem
když si děláme džouky z Jelánka..
když za náma chodil cikán a dědula ..
když jsme jeli "striptýz":D ...
když jsem na ní řekala 2hodiny ..
když jsme šli od havany pěšky do broklinuu ..
když jsme si seděli o půlnoci s v Mekáku ...
když si vyprávíme vtipy,co nejsou vtipný a smějeme se jim..
když si nadáváme a po minutě si píšem jak se máme rádi a co pro sebe znamenáme..
když se u ní na chatě v noci v posteli probudíme a stříkáme se,abychom nebyly cejtit kadibudkou ..
když mi volá dokud neusnu...
když prosíme cizí kluky o buřta ..
když točíme video a v půlce přide babička ..
když se smějeme a nevíme proč.. JE TOHO STRAŠNĚ MOC!!Tolik ta holka pro mě znamáná..Miluju jí fakticky odjakživa a navždycky!!Nejlepší kamarádka!♥;*

Změny

25. ledna 2013 v 13:46 Téma týdne
Změna...Každá je jiná...Může být změna dobrá,či špatná,někdy užitečná,někdy zase zbytečná..Ale každý si projdeme změnami...Jako malá miminka vůbec nemluvíme a pak příjde ta změna,kdy vyslovíme naše první slůvko..Z prvního stupně,kde se učíme tak,že si většinou hrajeme,přejdeme na druhý stupeň,kde nás už připravují na střední školu a často jsou podle nás zbytečně přísní..Ale pravda je,že na střední škole budou ješťě přísnější..Tam už jim bude jedno,zda propadneme nebo ne,nebudou nás z toho vytahávat různým zkoušení,referáty prostě ses neučil,asi jsi nechtěl,tvoje mínus né moje..Jojo takhle to většinou učitelé na středních školách berou a pak je další změna,kdy se z prašťěné puberťačky,stane starostlivá milá dívka a později mamina...Změna může být i taková,že když s někým chodíme a pak nás opustí,musíme si chvíly zvyknout,že už s ním nejsme..Nebo změna je i to,když neděláme žádný sport a najednou někam začneme chodit...Jak říkám je několik typů změn a já osobně mám změny celkem ráda..:))

Jedna malá holčička

23. ledna 2013 v 21:40 Příběhy které napsal sám život:)
Byla jednou jedna malá holčička,která měla neuvěřitelně krásné děctví..Každou chvíly si užívala jak nejlíp uměla a nebylo člověka kterého by neměla ráda..Škola jí bavila a učitelé jí měli rádi..Ačkoliv to neměla v životě vůbec jednoduché,stále měla úsměv na tváři..Postupem času když začala dospívat se ale vše změnilo...Najednou to nebyla ta úsměvavá holčička,která měla ráda každýho..Pochopila,že každému nemůže slepě důvěřovat a každého mít ráda,pochopila,že lidé její důvery zneuživají,nejhorší na tom bylo,že to dělali lidé na kterých jí záleželo..Že to dělali lidé,jakým se do té doby svěřovala a kteří jí pomáhali v nejhorších chvílích,drželi nad vodou,kteří byli její oporou..Kluk kterého milovala jí opustil a ona chodila jak tělo bez duše....Začínala být na ostatní drzá,ošliká,zlá,až surová..Moc dobře si uvědomovala,jaká je,ale nedokázala si pomoc,prostě to nešlo..A tak si odehnala od sebe i ty nejbližší lidi,jakým na ní záleželo..Její máma se jí snažila pomoc,ale ona si nechtěla nechat pomoct,chtěla jí vyhledat pomoc,psychologa,ona ho však odmítla..Zašlo tak až tak daleko,že se začala řezat,ubližovat si,začala hladovět,dělalo jí to dobře..Svojí hubenost a sedřené ruce schovávala pod velké plandavé věci.Čím dál víc se uzavírala do sebe,pomalu ale jistě se začala chovat jako ňákej totální blázen,opravdu potřebovala psychologa,svoje emoce nezvládala..Začala si malovat černý oči,nosit roztrhané věci,prostě se v ní zrodilo EMO.Bylo toho na ní moc a ona to nezvládala..V hodinách výuky,měla v uších špunty a poslouchala smutné písničky..Myslela si,že definitivně všechny ztratila,ale ve skutečnosti ztratila jen falešné kamarády..Ti,kteří o ní opravdu stáli,byli pořád s ní,ale ona byla tak uzavřená do sebe,že to neviděla,byla slepá,zaslepena samasebou,zaslepena stylem emo..Nejhorší na tom bylo,že jsem byla jedna z lidí kteří stáli i po tom všem,co dělala při ní,prostě jsem jí brala jako svou dobrou kamarádku..Tolikrát pomohla ona mě, a tak jsem se rozhodla pomoc i já jí..Doufala jsem,že mě nebude brát jako svojí mámu,doufala jsem,že mě bude brát vážně..Začínala jsem velmi opatrně,pomalu..Jednoho dne jsem se jí snažila rozesmát,povedlo se,ale za pár sekund se přestala smát a tvářila se tak vážně,šlo vidět,že si uvědomila,co udělala,že se zasmála..Šlo vidět,že se jí to nelíbí..a tak si opět stčila špunty do uší,vzala kružítko,zabodla si ho do kůže a vyryla si tam srdíčko..Když jsem to viděla,hrklo to ve mě..Udělalo se mi nevolno,myslela jsem,že se pozvracít, a tak jsem si šla raději sednout,než by to semnou seklo úplně..A takhle se to opakovalo několik dní..Když jsem večer ležela v posteli,začala jsem přemýšlet a najednou mě napadlo"co jí všechno říct naravinu?Žádný obletování kolem horké kaše?Ano,to je ono!Řeknu jí všechno!Všechno co si o tom myslím!!A že by si měla nechat pomoc!!"Zdálo se mi to,jako opravdu skvělý nápad a tak jsem neleněvila a ráno jsem ten plán uskutečnila..Když jsem přišla ráno do školy,uviděla jsem Káju a okamžite jsem za ní šla.."Hele Kájo,mohla bych s tebou na chvíly mluvit?" "Hmm..jo" "Dobře,mohli bychom jít někam dál?Někam kde budeme sami?? Šli jsme teda si sednou do prvního patra na pohovky,sedli jsme se a já pravila "Kájo,řeknu ti narovinu co jsem ti chtěla říct..Myslím si,myslim to jak se v poslední době chováš,víš vůbec se mi to nelíbí..Mám o tebe strach,bojím se o tebe..Můžeš mi prosím říct proč to děláš?Dobbře to je blbá otázka,tuším to..Myslím si,že to děláš z nešťastné lásky a protože si myslíš,že jsi všechny ztratila,ale opravdu si myslíš,že tohle je to správné řešení?Myslíš si,že takhle všechny přesvětšíš,že jsi jiná?NE!ale ty je přeci nepotřebuješ o něčem přesvětšovat,oni ti za to nestojí,ty jim nestojíš za to..Jim na tobě nezáleží,ale je tu spousta jiných lidí jakým jo,ti lidé se bojí stejně jako já o tebe,děláš nám starosti..Mě i tvojí mámě a vůbec všem..Prosím zamysli se nad tím,co jsem ti teď řekla..Opravdu nemáš tohle za potřebí..Prosím věř mi,prosím...Strašně se o tebe bojím..." Začali se mi slzy hrnout do očí a já cítila,že se rozbrečím..Taky se tak stalo..Rozbrečela jsem se jak malá holka..Před ní...před Kájou..ale zřejmě to zabralo,přišla ke mě a silně mě obejmula.."Já vím,já vím,že o mě máte strach..Všechno si uvědomuju..Promiň..Prosimtě promiň mi to..řekla..."Dobře,ale prosím slib mi,že už to nikdy neuděláš,že už si nikdy nebudeš ubližovat,prosím..Jsou i jiná řešení a já věřím,že ho společně najdem..... "Jo,dobře,slibuju..slibuju ti to..Dělala jsem to jenom proto,že jsem chtěla vaši pozornost,vaši i jich,i těch lidí,o kterách už vím,že jim na mě nezáleží,konečně jsem si to uvědomila,díky tobě..díky tobě zlatíí,děkuju..děkuju.."Se slzami v očích mě zase objala..Byla jsem šťastná,snad ta nejšťastnější holka pod sluncem..Tohle bylo lepší než jednička ve škole,byla jsem šťastná,fakt šťastná..Další dny se zdála v pohodě..Zdálo se být vše v pořádku...Zdálo se,že všechno překonala,byla jsem na ní nesmírně pyšná..Já i její mamča..A tak se skončil příběh jedné emařky..Doufejme,že bývalé..Kdo ví,jak to bude dál,ale hlavní je,že je zase šťastná a má úsměv na tváři jako dřív..:)

Co bych si vzala sebou na ostrov?

1. ledna 2013 v 20:18 | Dájiina
Co bych si vzala sebou na pustý ostrov?Nejdříve začnu tím,co bych si na něj nevzala!:)Nevzala bych si na něj rozhodně notebook,nebo šminky..K čemu by mi tam taky byly že ?:)Naopak bych si tam vzala kámarádku,se kterou bych si celou tu nekonečnou dobu povídala:-)Vzala bych si tam mamču,která by se o mě postarala..Vzala bych si sebou kapesní nožík,jaký bych stoprocentně využila..Využila bych ho k tomu,kdybych něco chytila,na krájení potravy a je toho mnohem víc..Nebudu vás tady unavovat dlouhým článkem..Schrnuto a potrhnuto na pustý ostrov,bych si vzala to,co uvážím za to,co bych tam využila:-)